Znáte ten pocit, když si říkáte, že to není úplně ono a nechce se vám psát případně dělat jinou činnost kterou jste dělali až do teď rádi. No tak už jsem asi přišla na to čím to mám. Tímto velmi děkuju Černé Mooře za
článek díky kterému jsem si to uvědomila. Občas mám takovéto jasnozřivé okamžiky, kdy mě někdo musí říct co si myslím abych došla k závěru, že si to fakt myslím.
Mě se totiž nechce poslední dobou do recenzí z mnoha důvodů. Jeden z těch velkých je, že prostě mám pocit, že jsem tu neměla nic co by stálo za to abych o tom vůbec psala. Ono se mi vlastně ani nechce nic moc nového nakupovat a zkoušet. Škudlím prachy na další výlet do Japonska a nějak jsem v rámci toho šetření přestala trpět potřebou vyhazovat peníze za něco co nutně nepotřebuji nebo to nedej Bože nebude dobré a budu to muset dopotřebovávat.
Navíc se ukazuje, že během poslední doby jsem si prostě našla oblíbené věci, které se mi nechce měnit za něco co mi nebude vyhovovat. Mám svojí micelárku od Lorealu, odličovací olej u kterého je vlastně jedno od koho je protože mi přijde pořád stejnej, krém na oči od Kiehl's, baví mě stíny od Urban Decay. U linek ve fixu co tu ještě mám z Japonska jsem nabyla dojmu, že jsou vlastně taky zatraceně podobný a to jak jsem vždycky vychvalovala K-Palette, mi přijde jako bláznovství. CC cream nějaký dojíždím a je na nic. Zkusila jsem asi svůj první makeup v životě a to Lasting Finish od Rimmelu a zjistila, že to vůbec neni špatný. S řasenkama, obočím a tvářenkama se pořád nějak peru, rtěnek mám hodně, ale poslední dobou stejně nejvíc používám balzám na rty protože nemám ten správný odstín růžové/červené/hnědé jaký bych zrovna chtěla mít na rtech a tak se na to vykašlu úplně a dám si na suché rty jen ten balzám nebo lehce zabarvovací a mrtě hydratační rtěnku od Lioele.
Takže dnešní článek bude zas takový shrnovací a plný věcí co mě nenadchly nebo o nich nemám moc co říct. A jelikož je těch věcí fakt mrtě, tak to asi bude na pokračování a já budu doufat, že se z toho nestane takovej Dallas. Mimochodem nejvíc mi chybí vaše komentáře a odepisování na ně, takže doufám, že mi aspoň dolu napíšete něco typu "Jé to je škoda, že tě to sere a nelíbí se ti ta tuna super píčovin za který já bych dala svojí oblíbenou ledvinu. Nechceš mi nějakou z těch nezábavných věcí dát?"
A hned první bude tvářenka Etude House: Lovely Cookie Blusher. Mám odstín 12 a 2. Světlá dvojka se ještě dá. Sice nevydrží na tváři do večera (né že bych to zvládala nějak extra pozorovat), patrně proto, že si na tvář pořád hrabu a všechno setřu. Tmavá 12 je úplně napytel. I když jen ťupnete štětcem, tak stejně vypadáte jak Marfuša. Asi jsem čekala, že bude o dost míň pigmentovaná. Ale pufací polštářky s mašličkou jsou super, jen se rychle zasviní a špatně se s nima reguluje nanesené množství.
Další tvářenka je v ultra roztomilém obalu, ale taky jí moc nepoužívám. Candy Doll: Cheek Color Duo je hrozně tvrdá, strašně dlouho trvá než na štětec nadrbu nějakou barvu a pokud nadrbu tu bílou část, tak je to opět v prdeli protože ta je plná gigantických třpytek, které fakt na obličeji nepotřebuju.
