sobota 25. března 2017

Clinique: pep-start eye cream a vůbec povídání o Clinique

Co se týče pečující kosmetiky, dávám v poslední době přednost té co se běžně koupí u nás. Přece jen je víc uzpůsobená na potřeby mé trapné bílé středoevropské pleti. Asijská pečující kosmetika je sice fajn a pořád mám doma třeba sérum od Missha nebo aktuálně na den Aqua krém od Nature Republic. Jen prostě na péči o oči a vrásky okolo nich preferuji raději hutné evropské krémy.

Na noc miluji Kiehl's, o tom si popovídáme jindy. Na den pořád hledám nějaký ideál. Sice jsem hrdou majitelkou nechutně se mastící pleti, ale oční okolí mám sušší než Sahara. Tedy tu část pod očima. Víčka už jsou zase mastná aby se mi příroda mohla smát do ksichtu, když se mi každé stíny bez báze slejí do hnusných čárek.

Možná vás napadne otázka jak jsem se ke Clinique vůbec dostala. Není to žádná velká záhada. Věděla jsem, že jsou dost drahý a tak jsem se jim léta vyhýbala. Vlastně ani designem mě nic moc nelákalo. Pak se mi jednou do ruky dostal chubby stick a pár miniatur. Tuším, že to celé byla sada a koupil mi jí muž v nějakém povánočním výprodeji. Chubby stick jsem shledala jako opravdu příjemný a setsakra předražený balzám. Ostatní miniaturky byli buď love nebo hate. Clinique pak udělali ty cute tvářenky ve tvaru kytek, čímž u mě stoupli v cuteness levelu a tudíž i v nákupním hledáčku. Ke všemu jsem často četla chválu na jejich rtěnky.

No a jednou když jsem náhodou měla moře peněz (já vim haha, ale prostě jsem zrovna měla nějaký peníze nazbyt, jasný?) a šla okolo jejich krámku, tak jsem si řekla, že to prubnu. Třeba se jen podívám. A zrovna jsem měla období, kdy jsem si říkala, že bych se mohla naučit nosit nějaké nevýrazné až nude rtěnky.

Paní v krámku byla strašně milá a ochotná i když vzhledem připomínala trochu takovou tu přednasranou prodavačku z Jednoty s obrovskýma modrýma stínama (si budou pamatovat jen ti starší). Vyzkoušela se mnou několik rtěnek až jsem si nakonec vybrala. Paní mi dokonce založila kartičku a účet a hned si tam zapsala druhou rtěnku, která se mi dost líbila, pro případ, že bych třeba někdy poslala na nákup muže a on nevěděl co mi vybrat. To neni blbej systém. Každopádně tenkrát zrovna vycházela pep-start řada a mě ty suchý oči fakt štvali, tak jsem si řekla, že ten krém prostě zkusím.


pondělí 20. března 2017

Eshop Urban Decay a limitované edice

Dnes jsem si pro vás přichystala článek plný vášně, lásky a zrady. Kam se na mě hrabe Tolstoj, Dostojevskyj, Austenová a další lidi co napsali ty šílený bichle. Výjimečně tu nebudu hejtit Sephoru i když bych asi mohla. Líbí se mi, že zařadili do nabídky další produkty od TonyMoly a přidali třeba Too Cool for School. Jen se mi nelíbí ty ceny. Ale to je jinej díl hejtící knihy. Dneska si popovídáme o českém eshopu Urban Decay.

Jak jistě víte maluju se ráda, taky se maluju dost výrazně. Proto mi UD stíny vyhovují a tak trochu jsem si začala syslit (čti sbírat) jejich paletky. No dobře mám zatím čtyři a ta kvůli které vzniká tento článek je pátá.

Jako správný fanoušek UD samozřejmě odebírám jejich oficiální kanál na instagramu. Sem tam chodím slintat na americký eshop nad všema akcema a slevama co tam mají. Když udělali český eshop, byla jsem neskonale šťastná. Tedy až do chvíle, než mi došlo, že tenhle eshop prostě nebude jako ten americkej.

Objednávala jsem si z něj všeho všudy asi 2x. Vzorečky k nákupu nic moc. Akce a slevy? Prosim vás jsme v ČR, tady když někde dostanete 20% tak se obchodník tváří, že ho zruinujete a jeho děti nebudou mít co jíst. Takže akce a slevy jako na US eshopu se nekonají. Výprodeje tak trochu na tom českém eshopu najdete, ale vlastně to ani nestojí za řeč. Asi 3 tydny zpátky jsem na US eshopu slintala nad slevami. 9$ za krabičku na úpravu obočí, původní cena 30$. Electric paletka 29$ z 49. Rtěnky 10$ z 22$. Jako já nepotřebuju aby to bylo jedna ku jedné i u nás (i když by to bylo super), ale chci aspoň něco.


Například bych chtěla, aby limitované edice nebyli až tak limitované. Eshop občas má kousky, které v má jen a pouze on, takže v Sephoře ani jinde je nenajdete (myšleno pro ČR). Nevím v jakém množství je sem dováží, ale dle zájmu by měli teda sakra přidat. Před vánoci jsem měla vyhlídlou rtěnku a lak. Všude hype, insta, fb, youtubeři po celém světě ochali. No nic u nás vyprodáno. Tak jsem to oželela.

Na paletku Afterdark jsem zas takové šílenství nezaznamenala. Takže jsem se těšila, že si jí třeba i pořídím. No, ne. Všechny tyhle věci k nám totiž doráží se zpožděním. Je super koukat na video kde slečna vypráví o tom, jak seženete od toho a toho data v Ulta nebo Sephora. Dejte tomu tak měsíc a možná i u nás.

Dobře možná to měsíc nebyl, ale nějaký čas jsem tomu dala. A hádejte co? Podívám se na český eshop a vyprodáno. Tak si booknu hlídání kdyby ji naskladnili ať mi přijde email. Druhý den už tam paletka Afterdark vůbec není. Tak si říkám jako WTF a píšu jim email. Za dva dny mi dokonce i odpověděli. Ve slovenštině. Pod hlavičkou emailu "Obchod" a podepsaní jako Loreal. Takže kdyby tam nebyl předmět "RE: Product Questions", tak to mažu jako spam.

Odpověď byla stručná a v podstatě na jeden řádek. Zhruba obsahovala toto: díky za dotaz, ne byla to limitka, takže nebude. Fakt skvělý. Jenže já jsem občas jako malý děcko a když něco chci, tak to chci. Takže jsem koukla na internety odkud by to ještě šlo. Ebay drahej, tam ne. Jiný český eshop to nemá. Amazon taky ne. Hmm US eshop to má, FR eshop to má a třeba i německý eshop tuhle paletku má. Proč teda jen u nás byla tak limitovaná sakra!

Následovalo pár hodin rozčilování, beznaděje, doufání, studu se zeptat a otravovat a odhodlání se zeptat a otravovat. Takže nakonec jsem poprosila kamaráda, který má přítelkyni v Německu, zda by mu nevadilo mi to přivést až tam příště pojede. Pak jsem ještě extra poprosila jí zda to mohu poslat na její adresu. Mimochodem kdyby jste se ptali proč jsem si to neposlala rovnou do Čech, tak proto, že každý UD eshop zasílá jen do dané země (mrchy). Při objednávání jsem oprášila svou velmi špatnou znalost němčiny a do dvou dnů byl balíček doručen. Mimochodem naprosto skvělá komunikace ze strany německého eshopu.

Tímto tedy zdravím český Urban Decay eshop. Jsem ráda, že vás tu máme, ale máte se ještě co učit co se týče skladových zásob, akcí a hlavně zákaznického servisu.

neděle 12. března 2017

Čistící gel Neutrogena: visibly clear - pore & shine daily wash

Nikdy by mě nenapadlo si tenhle čistící gel od Neutrogeny koupit. Tak nějak bych měla pocit, že to stejně nebude fungovat a raději bych svoje peníze ušetřila na jinou hloupost. Ale povedlo se mi vyhrát zimní DM box. Pokud netušíte co to je, gratuluju ke klidnému životu v jeskyni. Ve zkratce je to krabice produktů, kterou můžete vyhrát, když se o ní přihlásíte. Podmínka je, že musíte mít kartičku DM a na ní nasbíraných 200 bodů.

Každopádně z výhry jsem měla radost a většina produktů byla typu "tohle bych si asi nekoupila, ale rozhodně to ráda vyzkouším". A čistící gel který už v názvu naznačuje, že bych se mohla méně lesknout...to si dám líbit.

středa 1. března 2017

Minirecenze

Je to tu zase. Formát recenzí, který mě nejvíc baví. Co má taky člověk pořád popisovat na krémech, pěnách, řasenkách. Často to stačí opravdu krátce. Dnes nebude hromadné foto úplně všech produktů, protože některé z nich už ani nemám. Přece jen je to docela dlouho co jsem nepsala, ale kosmetiku jsem poctivě spotřebovávala i tak.


Yves Rocher: Sebo Végétal micelární voda 2v1 - obchod Yves Rocher jsem často míjela a jednou jsem se prostě odhodlala ho zkusit. No šťastně to nedopadlo. Micelárky je kýbl (390ml), ale je úplně na nic. Neodličuje, hrozně na obličeji lepí, má debilní pumpičku co dostříkne přes půl koupelny (ano už se mi to párkrát fakt povedlo). Na dočištění obličeje po odlíčení jinými prostředky jakž takž funguje, ale nic příjemného nebo pohodlného to není.

Yves Rocher: Sérum Végétal Wrinkles & Radiance Smoothing Care - dostala jsem miniaturku k nákupu. Na cesty jako nouzový krém to docela šlo i když je pro mě záhada proč tomu říkají sérum. Bylo trochu mastnější než mám ráda. Plus byla i hezká vůně a příjemné roztírání. Nicméně Yves Rocher mě nenalákal ani micelární vodou a ani touhle miniaturou. Možná tam někdy koupím předražené mýdlo, na tom snad není tolik co zkazit a většina z nich hezky voní.

Kiehl's: Ultra Facial Overnight Hydrating Masque - v popisku píší, že jednou týdně si to mám ve zdravé vrstvě natřít na obličej a po 10 minutách otřít přebytky a jít spát. To jim jako jebe? Si koupim 125ml něčeho za skoro devět stovek a pak si budu otírat přebytky? Takže mazáno v malé rozumné vrstvě jako krém. Trochu mi pak lepila tvář, ale pleť ráno vypadala skutečně krásně. I když myslím, že podobně krásně jsem vypadala třeba i po Too Cool For School Pumpkin Sleeping Pack a ten seženete za 300 Kč.

pátek 24. února 2017

Zklamání jménem Illamasqua

Když jsem kdysi objevila značku Illamasqua, byla jsem nadšená. Všechno působí tak trochu goth, zároveň i elegantně a to se mi fakt líbilo. Jenže Illamasqua není levná značka a tak jsem si dlouho nechávala zajít chuť a raději si užívala roztomilost levnější korejské kosmetiky. Takže, když jsem úplně náhodou dostala mail hlásající výprodej a slevy, tak jsem neváhala. Místo tisíce korun vycházela vyhlédnutá Demise paletka na 337 Kč a ze zvědavosti jsem k ní přihodila ještě řasenku Masquara Gain za 260 Kč.



pátek 30. prosince 2016

Minirecenze v trochu větší náloži


Dlouho jsem nepsala a je dost dobře možné, že ještě dlouhou dobu psát nebudu. Prostě to nejde a než dělat něco nekvalitně a špatně, raději to nebudu dělat vůbec. Aspoň trochu funguju na instagramu. Najdete mě tam pod přezdívkou sovizena. Tam se toho moc psát nemusí a přidat sem tam fotku mě docela baví.

Minirecenze jsou jedna z mála věcí, které mě pořád docela baví (ale i tak tenhle článek vznikal někdy od podzimu). Je to taková krátká a příjemná forma jak o produktu něco říct. V poslední době totiž o hrozně moc věcech prostě nemám co říct a neumím si představit, že bych o nich popsala stránku. Jako hmmm další odličovací pěna, uděláte takhle a jste odlíčené, další řasenka, uděláte takhle a máte obarvený a trochu slepený řasy, další makeup s kterým se lesknu protože mám mastnou pleť. Prostě je to pořád dokola to samé.

Kosmetiku mám stále ráda, to né že ne, jen spoustu věcí už někdo recenzoval a tak mi přijde zbytečné o nich psát nebo se nechci zbytečně opakovat. Taky bych byla děsně ráda minimalista a spokojila se s pár věcmi co mi maximálně vyhovují, jenže ani to se mi nedaří. V současné době mi kosmetika zabírá tři šuplíky a mě se jí ani nedaří spotřebovávat tak rychle jak bych chtěla. Ale aspoň už nekupuji každou roztomilou hloupost - což může být i tím, že Etude House (a další) neměl v poslední době kolekci, která by mě vzala za srdce a byla natolik kvalitní, že bych do ní chtěla jít. Asijské stíny jsou málo kdy pigmentované natolik, aby mě uspokojili. A koupit si pěknou paletku, kterou nebudu používat protože ty barvy jsou prostě slabý, zkrátka nechci. To si ty peníze raději ušetřím a vrazím je do něčeho, co mě barevně uspokojí víc, byť to nebude roztomilé.

Tolik tedy k mé obhajobě neaktivity. Ještě bych tu mohla napsat dalších pár odstavců s nějakými důvody, ale proč? Slíbila jsem minirecenze, tak jdeme na ně.

Kiehl's: Daily Reviving Concentrate - noční mi nevoní, tak jsem zkusila denní variantu. Má to být suchý olej. Na mě je to mastné, mastné a ještě jednou mastné. Nevsakuje se to. Mám to na obličeji klidně i hodinu po nanesení a pořád je to mastné. Takže tohle v plné verzi fakt ne.

Elizabeth Arden: Skin Protectant Eight Hour Cream - představte si tu nejhutnější vazelínu, přidejte do toho něco jako vůni propolisu a obarvěte to na oranžovo. Tak takhle ten vzorek vypadal. Hutné cosi, co se téměř nedalo rozmazat po obličeji. Když už se mi to povedlo, tak to tam v té šílené lepivé vrstvě sedělo několik hodin dokud jsem nešla spát a neodrbalo se to o polštář.

Sisley: Creamy Mask With Tropical Resin - prý je to vhodné na kombinovanou a mastnou pleť. Jako nebylo to zlý, plní to co to říká. Je to krémová lehčí maska a je celkem příjemná. Něco i vyčistí, ale ne tak moc abych byla spokojená. A pak jsem se podívala kolik to stojí v plném balení. 122$ za 60ml! To jako fakt někdo je ochoten dát takové peníze za v podstatě průměrnou masku? Tohle asi nikdy nepochopím. Za tyhle prachy by to mělo dělat zázraky, z pleti vytahat totálně vše co tam nepatří a ještě vás o pár let omladit. Trvale.

Artemis of Switzerland: Med Lipid Replenishing Face Cream - asi nejvíc neobvyklá parfemace u krému na kterou jsem narazila, ale rozhodně nebyla nepříjemná. Krém samotný je lehký a velmi dobře se roztírá. Jenže trvá 3x tak dlouho než u ostatních krémů než se vám ho povede rozetřít tak, aby nedělal na obličeji čáry. Vsakuje se rychle a nezanechává žádný nepříjemný povlak. Používala jsem ho tři dny a žádný zázrak se nekonal. Od krému za 40 euro bych čekala trochu něco víc.

Sephora: Ultra nourishing shower cream - příjemné krémové mýdlo, které mi navíc svojí vůní připomnělo dětství. Bude to znít divně, ale takhle voněla zelená měňací rtěnka mojí mamky a tu rtěnku jsem zbožňovala. Asi se někdy zajdu podívat kolik za tohle mýdlo chtěj.

SkinFood: Aloe Watery Sun Daily - docela hutný opalovací krém, ale za chvilku se vsáknul a ani jsem o něm nevěděla. Zkoušela jsem ho i na obličej a naprosto v pohodě. Jen teda v našich ČR podmínkách se mi ho nepovedlo otestovat tak jak by si zasloužil. Nicméně byl fajn.

Nature Republic: Hand and Nature Cream - Green Tea - příjemně vonící krém. Trochu jsem z něj cítila i citronovou trávu. Bohužel dělal mastný povlak na rukou.

Too Cool For School: Pumpkin sleeping pack - příjemná vůně, která se hodí hlavně k podzimu. Takže pokud někdo ujíždí na dýních a jejich všeobecné každopodzimní propagaci, směle do toho.

su:m37 Flawless Regenerating Eye Cream - neuvěřitelně hutný oční krém. Bohužel se mi nějak odmítal vsakovat a tak ráno při umytí obličeje, jsem smývala i část krému a nezáleželo na tom jak málo ho dám. Pokud nechcete dostat infarkt, nedívejte se kolik stojí.

Estee Lauder: Revitalizing Supreme+ Global Anti-Aging Cell Power Creme - vážně peckovní krém. Moje pleť vypadala mladší a krásnější. Asi bych ho fakt chtěla v plném balení, bohužel jeho cena mi to nedovolí. Dva tisíce za krém jsou prostě hodně. Možná až budu velká a bohatá.

Missha: Cho Gong Jin Cream - hutný, divně páchnoucí, luxusně vypadající. Možná by mohl být fajn, ale prostě z těch dvou vzorků, co jsem měla, se to poznat nedalo.

Kiehl's: Ultra Facial Moisturizer - je příjemný, má SPF 30, je trochu tekutější, dobře se roztírá a rychle vsakuje, nezanechává lepivý nebo mastný pocit. Prostě je dobrej, ale stejně jsem si ho nějak neoblíbila, nevím proč, nějak jsme si nesedli.

SkinFood: Gold Caviar Collagen Plus Serum (Anti-Wrinkle Effect) - gelově kašovité sérum, obvykle dávám přednost víc tekutým. Neoslovilo mě.

It's Skin: Star Cream - není špatný, je takový hutnější, fajn na zimu a určitě spíš pro sušší pleť. Když ho dáte hodně,  špatně se roztírá.

TonyMoly: Timeless Ferment Snail Cream - krém s poněkud zvláštní vůní. Nepřišel mi ani super, ani nijak špatný. Prostě obyč krém.

TonyMoly: Nutra Energy 100 Hours Cream - skvělej hutnější krém. Docela bych ho brala na chladnější období roku. Rozhodně mě zaujal. Na ebay je kolem 350 Kč, takže do něj asi časem i půjdu.

Missha: Near Skin Aging Defense Serum - s Missha sérama jsem zatím vedle nešlápla, takže i tohle bych opravdu ráda vyzkoušela ve velkém balení.

Missha: Time Revolution Aqua Youth Cream - opět příjemný krém. Missha prostě umí. Na den pro mě ideální věcička s dobrou roztíratelností a rychlou vstřebatelností. Při tom není vyloženě mastný, ale ani gelový. Něco mezi co mi prostě sedí.

To je vše. Tímto bych ráda pozdravila i nějaké ty anonymní hatery, které jsem zaznamenala a kteří měli potřebu mi v komentářích psát zbytečné kraviny a plýtvat svým životem na mě jakožto zloducha používající kosmetiku co se testuje na zvířatech a nadávat mi jak zničený musím mýt vlasy po odbarvování. Asi tenhle podivný sport nikdy nepochopím.
Vás ostatní samozřejmě zdravím také a přeji vám krásný rok 2017. Ať je pro vás plný dějících se věcí, které dobře dopadnou.

úterý 26. července 2016

Shiseido: Professional AdenoVital Eyelash Serum

Pár dní nazpátek jsem si při malování všimla, že mám nějaký divný řasy. Takový o dost delší a po namalování to vypadalo ještě divněji. Uvědomila jsem si, že mi vlastně už dlouho nevypadla žádná řasa, což se mi dřív dělo hodně. Takže jsem ještě o kousek víc zapřemýšlela a docvaklo mi, že by to mohlo mít na svědomí sérum na řasy co už asi měsíc a půl nepravidelně používám.

Ráda bych ho používala pravidelně, ale prostě občas zapomenu nebo se mi nechce na sebe patlat ještě jednu věc navíc. Nějak jsem tedy nepřikládala jeho používání váhu a říkala si, že to stejně nebude fungovat když na to tak peču. Jenže ono to asi fungovalo a já teď lituju, že jsem si nevyfotila svoje řasy před a po.

Jako né, že by to byl až tak markantní rozdíl. Hustší řasy určitě nemám, ale o něco delší jsou a hlavně mi už nevypadávají. Dřív fakt stačilo si promnout oko a jedna až dvě řasy byli pryč. A já si mnu oči hodně. Sem tam se i za řasy tahám, když mám pocit, že mě tam něco škrábe.


Poměrně nenápadná stříbrná nádobka skrývá 6g séra. Na ebay tahle sranda vyjde zhruba na čtyři stovky, což je oproti sérům, která se prodávají u nás docela dobrá cena. Tedy aspoň co jsem tak googlila, tak to tu lítá za sedm stovek, litr, dva litry...takže brát Shiseido. Já ho v Don Quijote měla za 1600 yen (takže asi 370kč), jen si nepamatuju jestli mi odečetli daň nebo ne.


Po prvním rozdělání mě hodně překvapil aplikátor. Má tvar spíš jako kdyby byl na pusu, ale kupodivu s ním ty řasy/kořínky řas nějak pomatlat jde a vůbec to není nepohodlné. Prostě šup sem, šup tam a hotovo. Precizní práci nečekejte, spíš trochu nepořádek v podobě nerovnoměrně naneseného séra. Obvykle to vyřeší další přejetí aplikátorem a rozpatlání.

Pokud by vás zajímaly nějaké další detaily, můžete mrknout na ofiko stránky. Za mě je Shiseido: Professional AdenoVital Eyelash Serum skvělá a funkční věc a můžu jí jen doporučit.

středa 29. června 2016

Jaminkyung: Gokmul Care Original Natural Grain Cleansing and Mask

Delší název tahle hloupá maska snad už ani mít nemůže. Říkejme jí tedy nadále jen maska. Sehnala jsem jí ve výprodeji na testerkorea asi za 5$. Člověk měl radost, protože to vypadalo jako kauf roku. Na ostatních internetech stála tak 20$. Moc jsem netušila co od ní čekat.



Návod na zadní straně mi toho moc neprozradil. Takže trocha googlení a dozvěděla jsem se tohle:


Cleansing pack that removes dead skin cells and soaks up sebum and oil.
Intensively provides a surge of moisture and nutrition for skin.

Mix it with water at the rate of 1:1 to make it cream type.
Removes makeup clearly and apply it to the face massaging lightly.
Wash your face with lukewarm water.

pátek 24. června 2016

Innisfree: Real Skin CC Cream

Zas jednou jsem zatoužila zkusit něco jiného. Něco čistého, nepřezdobeného, dospěláckého a rádoby přírodně se tvářícího. Pořídila jsem si Innisfree: Real Skin CC Cream. Innisfree moc nepoužívám a mám ho zafixovanou jako takovou "lepší" značku i když jí asi není. No pobavte se za co jsem utratila tři kila.


Design má CC strohý a takový čistý a přírodní. Prostě Innisfree jak vyšitý. Velikostně padla lahvička dobře do ruky a dala se to při krizi hodit i do kabelky, protože balení bylo bytelné. Tím bych tak slova chvály ukončila.


To co vidíte nebo možná spíš nevidíte na fotce je jako ono. Světlounký bílý lehký krém, který se po rozetření opravdu velmi decentně až téměř neznatelně zabarvil a vůbec nekryl. Nebo možná tak z 20ti procent kryl abych mu nekřivdila.

Jestli se stíral nebo držel na tváři celý den, bylo prakticky jedno. Stejně nekryl. Jediné co se o něm dá říct, že by byl použitelný jako krém pod makeup. Ke konci jsem ho přesně tímhle způsobem používala, protože samostatně to fakt moc nešlo.

CC tady má být, jak je uvedeno na lahvičce, zkratka pro color control. Netuším jakou barvu to má kontrolovat, možná mají v Koreji jiné barvy než u nás. Tři kila za něco co vlastně nedělá svojí práci je fakt blbá cena. Takže tohle si rozhodně nepořizujte.

úterý 21. června 2016

Innisfree: No-Sebum Mineral Powder a Blur Powder

Dneska jsem se rozhodla napsat recenzi na jeden pudr a zjistila jsem, že jsem ještě ani nezvládla napsat něco o jeho bráškovi, který mi už před nějakou dobou došel. Takže si dáme dvojrecenzi.

Jako první přijde na řadu No-Sebum Mineral Powder. Byl to můj druhý sypký pudr v životě. Tím prvním bylo kdysi dávno cosi od Dermacolu a byl k tomu přiložený vysoce nepoužitelný štětec. Překvapivě jsem to nepoužívala (protože tenkrát nebylo čím) a po pár letech vyhodila.

Jenže na No-Sebum jsem slyšela chválu. Tak jsem si řekla, že to zkusím vydržet a pudrovat se něčím co není slisované a má to houbičku, kterou se to blbě nanáší a práší to a má to miniaturní dírky, přes které se to jako má dávkovat a mě se nikdy nepovede vysypat to správné množství.......no prostě je to zdlouhavý proces, který se vám nechce dělat každý den.


Pudru je v krabičce 5g a i když vám to asi přijde málo, tak to zas tak málo není. On je lehounkej a je ho tam dost. Krabička samotná je z bytelného plastu a vejde se docela dobře do dlaně. Takže by se to dalo i nazvat příjemným pudrem do kabelky.


Veliké pozitivum No-Sebum Mineral Powder je, že je transparentní/bílý. Záleží jak velikou vrstvu si dáte. A věřte nebo ne, tenhle pudr i přes veškeré to mrcasení s vyklepáváním, namáčením houbičky a ťupáním po obličeji, za to docela stojí. Udělá totiž nádherně hladkou a na dotyk až sametou pleť a opravdu trochu zbrzdí mastná místa na obličeji. Zázraky neumí, ale pokud si ho pořídit kvůli něčemu znovu, tak kvůli tomu abych si mohla osahávat obličej a ochat jak je to hebounké. Navíc na ebay ho schrastíte za 150 Kč a to je hodně fér.

sobota 21. května 2016

Den 21 - přelet Tokyo - Nagoya - Helsinki - Praha

Vstávala jsem v 4:45 a moc dobře mi nebylo. Malování se jsem vzdala a rozcuchaná, nenamalovaná, ohnuslá, nevyspalá, s kolabujícím tělem jsem se rozloučila s Františkem a vyrazila na metro. Ještě jsem se stavila v krámě pro jídlo a pití, protože se znám a když to na mě přijde a nenajím se, tak mi bude fakt zle. S klukama jsem měla sraz zhruba v 5:20 na Akihabara station. Což jsem měla stíhat, kdyby mi cesta na metro netrvala tak dlouho, kvůli těžké krosně. Takže pak jsem i popobíhala s tou šílenou věcí na zádech.

Metro jsem stihla, jen jsem si ještě musela dobít Pasmo kartu na poslední cestu. A dobře jsem udělala, že jsem si tam raději dobyla víc. Na Akihabara station jsem sice chtěla projít na Rail Pass, který mi ještě platil, ale to by tam musel v té kukani někdo být aby mě pustil. Nepomáhalo ani řvaní ohajó gozajmas, sumimasen, koničiva, helou, its enybady hýr...? Takže jsem prostě prošla na Pasmo a potkala se s Pidim a Meglarem. Konstatovali, že vypadám strašně.

Ve vlaku na Hanedu, jsem se malinko vzpamatovala a řekla si, že se přece jen zkusím trochu namalovat abych vypadala jako člověk. Už jste se někdy malovali v klepajícím se vlaku? Rovný linky se dělají fakt špatně. Navíc jsme se pomalu blížili do cíle, takže malování jsem skončila přesně 10 vteřin před zastávkou. Je skvělé jak jsou vlaky přesné, a že je na ně spoleh.

Tak jsme vyrazili odhodit zavazadla a získat letenky. Pidi s náma neletěl, jen posílal zavazadlo do Čech. Takže člověk by řek, že se zdá být jednoduchý počet dva lidé a tři zavazadla. Nebyl. Slečny za přepážkou jsme zmátli takovým způsobem, že trvalo snad 40min než to psychicky přechroupali a finálně nalepili na všechny zavazadla cedulky a dali nám letenky. Nutno jim přiznat, že mezitím zuřivě pobíhali a zařizovali jakési tajuplné věci. A nám se tak zkracoval čas kdy jsme měli boarding.

Naštěstí jsme to zvládli. Zvládli jsme i projít přes kontrolu, já už klasicky pípala a tak mě museli oskenovat a prosahat. Inu gothické kalhoty plné železa.....Melovi jsem zdůraznila, že fakt k letadlu neběžim, ale nakonec to nebylo nijak zásadně potřeba, spíš jsme rychle šli a stihla jsem i masáž v křesle, kterou jsem fakt potřebovala.

Den 20 - návrat ze Seoulu do Tokya

Ráno jsme vstali, dobalili poslední věci a zašli na snídani, která byla v ceně našeho Pencil guesthousu. Nacpala jsem se čtyřma toustama s máslem protože je prostě miluju, pak jsme odchytli paní z recepce jestli můžeme mojí megakrosnu nechat ještě tady a vyrazili do města.

V plánu byla Gangnam station a její náhodné projití. Což by mohlo být příjemné kdyby nebylo 32 stupňů ve stínu. Takže jsme našli pár zajímavých věcí jako třeba českou hospodu a zalezli do podchodu, v kterém se nacházelo nákupní městečko. Abych to uvedla trochu na pravou míru, on totiž Xsoft sháněl nějaký rychlonabíjecí kabel ke svému LG telefonu. Což byl fakt problém, protože všude okolo nás se to hemžilo Samsung stánky.....teda až na to, že se nám už předtím povedlo vlézt do kanceláří LG, jenže tam neuměli na recepci anglicky, tak jsme to vzdali a vypadli aby nebyla ještě nějaká ostuda.


docela zvrhlost

středa 18. května 2016

Den 19 - Seoul

Dnešek je zase plný hodně rozporuplných pocitů. Pořád se nedokážu rozhodnout jestli mi to tu přijde fascinující a úžasné nebo mě to sere. Nejsem na to zvyklá, není to Japonsko, je to totálně jiné. Architektura a uličky, zvláště pak noční uličky jsou úžasné. Všechno svítí a všude to žije. Ale to bych předbíhala. Vezmeme to pěkně od začátku.

Ráno se mi, jak jinak, nechtělo vstávat. Ale na recepci byla i nějaká snídaně zdarma a tak jako správný češi, jsme tam museli zajít. Byl tam tousťák, dva topinkovače, vařený vejce, několik druhů cornflakes, mlíko a džus. Dášenka milující máslíčko tající na ještě teplém toustu, zpráskala čtyři plátky tousťáku a labužnicky to zapila z papírového kelímku mlíčkem mírně odlišné chuti.

Pak jsme s Xsoftem porovnali plány a vyrazili společně do Myeong-dong. Tam jsem zahučela do prvního krámu s kosmetikou, pak si mě Xsoft vyfotil a zmizel okukovat nějakej hrad. A mě už po prvním nákupu bylo jasný, že jsem totálně v hajzlu. Taška byla docela těžká a jestli obejdu i další krámy, tak budu váhově hodně přes limit. Jenže si plním sen a kvůli nákupu kosmetiky jsem přece tady.


úterý 17. května 2016

Den 18 - letíme z Tokya do Seoulu

V 7 ráno prý bylo zase zemětřesení, ale prospala jsem ho. Budilo mě spíš zuřivé pršení, které nepřestalo ani když jsem se rychle zabalila a vypravila na letiště. No co trocha vody nikoho ještě nezabila.

Na letišti jsme byli o dost dřív, což vzhledem k mým obavám z nalepených účtenek v pase byla výhra. Naštěstí to bylo fakt easy. Krosnu mi odbavili velmi rychle a už jen s příručním zavazadlem jsem proběhla ostatní kontroly. Pak teda u jedné mě chtěli poslat dál a já jim ukázala na ten půlmetrovej toaleťák, že to fakt v pase nechci a tak to vytrhali. Divný že jen tak, bez jakýchkoliv otázek nebo kontroly. Nu co, mě to je jedno. Pak jsme dali snídani či spíš oběd v McDonaldu, protože Xsoft to prostě má rád. A pak jsem našla masážní křeslo při čekání na náš let. Bylo to nejlíp utracených 200yen za poslední dobu.


pondělí 16. května 2016

Den 17 - Tokyo

Dnešek byl zase spíš odpočinkový. Dopoledne jsem vylezla ven a pořád se divila jak pěkně čisto tu je i přes tu víkendovou párty. Nikde nic není zničeného nebo znečištěného, žádné odpadky....prostě ve zbytku světa nevídaná věc.

V místní sámošce jsem si koupila podivnou dobrotu. Byla na tom slanina, náplň byla spíš smetanovosýrová a to zelený jsem neurčila.


Trochu psycho mi přišlo balení. Máte pult kde jsou tyhle dobroty a u toho máte krásné celofánové sáčky a zlaté drátky/proužky na zadělání. Jako stačí to trochu naaranžovat a fakt to spíš než jako snídaně bude vypadat jak minidárek.

Dál jsem vlezla do Don Quichota a prolezla ho velmi pečlivě. Nafotila jsem kdejakou kravinu, takže časem se snad dokopu k udělání přednášky "kolik co stojí v Japonsku". Mám fakt vyfocený hlouposti jako kartáček, pasta, plíny pro psy, nakládaný česnek, koření, víno, polévky, vejce, ponožky, peněženky, trika, kecky, kulma, prodlužovačky, pánve,.....

Pak už byl čas oběda a tak jsem muže vytahla na trochu dražší sushi. Světe div se, jemu chutnalo. Asi to bylo tím, že měl pár dražších kousků. Taky zjistil, že zázvor vymáchaný v sojovce chutná skvěle.